Rozsáhlá sbírka receptů na míchané nápoje
Brandy (angl. pálenka) je destilát z vína s obsahem alkoholu 35-60 %. Nejznámější brandy pocházejí z Francie (oblasti Cognac a Armagnac v jihozápadní Francii), ale brandy se vyrábí i v jiných vinařských oblastech, zejména ve Španělsku, v Itálii, v Řecku nebo v Gruzii.
Kvalitní brandy se vyrábí z vybraných odrůd révy, nejméně týden kvasí, pak se postupně destiluje a nechává dozrát i několik let v dubových sudech po sherry, kde teprve dostává typickou barvu.
Sladová pálenka vyráběná podobně jako Whiskey. Nejzásadnějším rozdílem při výrobě bourbonu je použití kukuřičného sladu. Jinak je výroba velice podobná, liší se jen v drobnostech.
Podle amerických zákonů, musí výrobce bourbonu splnit následující:
Musí být vyroben na území USA, slad použitý na výrobu musí být z více jak 50% kukuřičný, destilován musí být minimálně na obsah 80% alkoholu, sudován o minimální síle 62,5% alkoholu, zrát musí v nových sudech z dubového dřeva a s ožehnutým vnitřkem a stáčen musí být do lahví o minimální síle 40% alkoholu. Dále zákony stanovují, že bourbon označený jako straight, který zrál méně než 4 roky, musí mít na etiketě vyznačenou dobu zrání.
Bourbon označený jako blended může obsahovat barviva, dochucovadla i jiný destilát (nejčastěji nezrající sladová pálenka), ovšem více jak z poloviny musí obsahovat straight bourbon.
V EU je jediným požadavkem, který musí alkohol označený jako bourbon splňovat, že musí být vyroben ve Spojených státech.
Josef Becher začal r. 1807 s prodejem likéru English Bitter, určeného k léčbě onemocnění žaludku.
V květnu roku 1807 započal historicky první prodej Becherovky v krámku U tří skřivanů. Nově zaváděný léčebný nápoj se ovšem jmenoval English Bitter a užíval se jako žaludeční kapky.
Celý proces výroby Becherovky je přísně kontrolovaný a vychází z tradičních postupů, které podléhají utajení. Dvacet druhů bylin podle tajné receptury je z jutových pytlů přemístěno do tanků, v nichž jsou zality lihem. Zde se zatepla macerují a posléze nechají vystydnout. Tento proces trvá zhruba týden. Hotový výluh, digerát, putuje do míchacích kádí, v nichž se k němu přidává líh, cukerný roztok, voda a další ingredience. Vzniklý polotovar zraje několik týdnů až měsíců v kádích. Po maturaci proběhne filtrace, vymrazení a před stáčením do různých typů lahví ještě další filtrace tekutiny, která zajistí Becherovce průzračnost. Pro laboratorní hodnocení se poté odebírají vzorky: posuzuje se vzhled, vůně a chuť likéru, ale i kvalita etikety a lahve.
Za přítomnosti rafinovaného rostlinného oleje se Irská whiskey spojí se smetanou v nerozlučnou dvojici. Díky rostlinnému oleji se totiž jemná irská whiskey z několika palíren při skladování neoddělí od čerstvé smetany.
Dalšími ingrediencemi jsou namleté kakaové boby, vanilkové lusky, karamel a cukr. Přesný poměr je tajemstvím, které si výrobce pečlivě střeží.
Výsledkem je pak hustý krém, sladké čokoládové chuti, který vás i přes celkem nízký obsah alkoholu (17%) překvapí svojí příjemnou ostrostí.
K uchování trvanlivosti likéru navíc není třeba žádného konzervantu. Whiskey totiž zajistí, aby se smetana nekazila. Při správném skladování výrobce garantuje trvanlivost celé dva roky a to bez ohledu na to, zda je láhev s likérem otevřená či nikoliv.
Arak představuje různé varianty středně silného až silného alkoholického nápoje – destilátu vyrobeného procesem fermentace (kvašení) a destilace buď z vína, resp. datlového vína (tedy vínovice) aromatizovaného anýzem, nebo jde o pálenku aromatem a chutí podobnou rumu ze šťávy cukrových palem, resp. melasy, nejčastěji třtinové.
Výraz pochází z arabského al rak, znamenajícího něco proti pocení. Druhému typu nápoje se někdy říká nesprávně „rýžová pálenka“, protože rýže se zde používá pouze na zákvas.
Alkoholický nápoj z Blízkého východu. Jde o vysokoprocentní alkoholický nápoj se silnou příchutí a aromatem anýzu. Je bezbarvý, ale po smísení s vodou zbělá. Arak je dnes převážně produkován v Libanonu, Sýrii a Iráku. Arak je obvykle vyráběn z hroznových vín třícyklickou destilací (tedy dvojnásobnou redestilací). Anýz je přidáván při druhé destilaci. Jde tedy o aromatizovanou vínovici. V Iráku je používáno namísto hroznových vín víno datlové. Síla araku je poněkud odlišná; podle místa vzniku kolísá mezi 30% a 60%. U prodávaného (pravého) zboží by obsah alkoholu neměl klesnout pod 50%. Řezaný arak má nejnižší oficiální hranici 40%, ale v soukromí je často nabízen i nápoj 30%-ní i nižší koncentrace. Barva araku je slabě žlutá, nebo je zcela bezbarvý. Vyrábí se též uměle z tresti. Libanonské město Zahle je proslulé tradiční produkcí araku, ale irácký arak, který je méně známý, se kvalitou může libanonskému rovnat. Podobný nápoj pod názvem zbiba je tradičně vyráběn i v Egyptě, po přidání vody však nezbělá.
Pravý východoindický arak je ušlechtilá lihovina, vyrobená destilací zakvašených šťáv palmových nebo třtinové melasy. V obou případech se provádí zakvašování pomocí rýže, rozvařené na kaši a podrobené za přísady kvasničných kultur dalšímu procesu, počínajícímu zcukřením (hydrolýzou) obsaženého rýžového škrobu za vyšší teploty a končícímu silným rozmnožením kvasnic. Teprve potom se přidává melasa nebo palmová šťáva; tím počíná vlastní, pozvolné kvašení, po kterém se přikročí k destilaci. Obchodním střediskem araku je Holandsko. Arak svou vůní i chemickým složením je podobný pravému rumu, mívá však o něco méně esterů a volných kyselin. Alkoholu má 50 – 60%; jeho obsah nesmí u pravého zboží klesnout pod 50%. Řezaný arak má nejnižší hranici 40%. Barva araku je slabě žlutá, nebo je bezbarvý vůbec. Vyrábí se též uměle z tresti.