Destilovaný alkoholický nápoj vyráběný z agáve.
Mexiko je domovem více než 200 druhů rostliny agáve a přibližně 30 druhů zelené agáve se používá k výrobě mezcalu. Každý druh agáve má svou speciální charakteristiku, proto je možné docílit spousty chutí při výrobě tohoto destilátu. Trvá, v závislosti na druhu, 7-9 let než rostlina agáve dospěje (a její srdce pak váží až 100 kg) a může se použít k výrobě mezcalu. Jakmile dospěje, pokácí ji podle tradice nejstarší člen rodiny. K výrobě se používá jen srdce agáve (tzv. piňa), které se vaří, peče a následně drtí, aby se získala šťáva. Poté se šťáva fermentuje a destiluje alespoň dvakrát, aby bylo dosaženo jemné chuti. Z jedné rostliny jí bývá až 65 litrů a mezcal má po první destilaci vždy 55 % alkoholu. Nakonec se výsledný mezcal balí do láhví, tomu se říká mladý mezcal nebo blanco. Letitý mezcal vznikne uchováváním v dubových sudech. Podle doby, kterou v sudech z dubového dřeva stráví, se mu říká buď mezcal reposado (0,5–1,5 roku) nebo mezcal añejo (2–8 let).
Oproti známější tequile nebo méně známému pulque se odlišuje následovně:
jiný druh agáve
jiná oblast – mexický stát Oaxaca, ale i Sonora a další
jiný výrobní postup – rostliny agáve se před pálením udí -výsledkem je i jiná, nakouřená, chuť.
oproti pulque se jedná o pálenku (pulque je pouze zkvašená šťáva z agáve)
Na rozdíl od tequily není mezcal tak slavný, je spíše považován za domácí pálenku a v důsledku neexistuje ani takové množství značek.