Silný destilovaný alkoholický nápoj vyráběný především v okolí města Tequila v mexickém státě Jalisco, 50 km od Guadalajary. Vyrábí se z mexického druhu Agave tequilana, zvané Weberova modrá agáve. Nejběžnější druhy tequily obsahují 38 až 40 % alkoholu. Někdy se chybně uvádí, že vynálezci tequily jsou jihoameričití indiáni. Ti však vůbec neznali proces destilace. První tequilu začali vyrábět až španělští kolonizátoři.
Podle mexických zákonů se může tequila vyrábět pouze v pěti oblastech. A to v celém státě Jalisco, kde je nejvíce rozšířen výskyt Weberovy modré agáve. Dále pak v určitých oblastech států Guanajuato, Michoacán, Nayarit a Tamaulipas.
Na každé láhvi tequily by mělo být označení NOM a číslo. Název NOM znamená zkratku „Norma Oficial Mexicana“. Je to ochranná známka tequily mexickým zákonem. Číslo připojené ke zkratce NOM uvádí místo, kde byla tequila vyrobena.
Po deseti letech pěstování a ošetřování Weberovy modré agáve nastává období zralosti, kdy se tuhé listy rostliny osekají ze srdce agáve – tzv. piña. Piña se posléze dopraví do palírny, kde je s pomocí speciálního nože – coa – půlena.
Rozřezané části se vloží do kotle vytápěného parou, kde se několik hodin vaří. Vůně varu připomíná marmeládu. Dlouhý var rozruší pletiva, škrob se rozloží na zkvasitelné cukry, šťáva se zahustí a dojde ke změně barvy z bílé až na hnědou.
Hmota připomínající povidla se lisuje a naředí vodou, protože nyní bude tři dny kvasit v kádích. Destiluje se dvakrát až třikrát na lihovost v rozmezí 50 – 60%. Vzniklý destilát ještě není tequilou ale tzv. tubou. Ve finální fázi se může tuba uložit k zaokrouhlení chuti a vůně do inertních nádob nebo se nechá zrát v dubových sudech.